Khulna! Kavárna, kde je cyklis(tik)a doma
Brána do křivoklátských lesů! S jedinečným výhledem právě na vrcholky čnící nad Berounkou, která se líně vine dole v údolí. Když při hledání ideální startovní pozice pro cyklovýlety v jedné z nejkrásnějších a nejromantičtějších lokalit západní části Středočeského kraje zvolíte kavárnu Khulna kaava, octnete se uprostřed jednoho z kopců cyklisty milovaného i nenáviděného, podle směru jízdy…
Od řeky se vám zdá nekonečný. A prudký. Jakoby až do nebe se zdvihá od Berounky, která jediná má rozum a plazí se po rovině. Jenže když tu na Křivoklátsku chcete na kolo, musíte do těch vrstevnic vyrazit. A teď tedy ze Zbečna nahoru. Do zákruty, a pak další tam, co první prezident Tomáš Garrigue Masaryk vysedával a nechával se stříbrnou řekou dole v údolí kolébat.
Když už myslíte, že vám prasknou plíce, a svaly hoří, vykoukne zpoza zatáčky vyskládaných 36 deštníků v černé a žluté. „Proč teď, když neprší, a vlastně ani tolik nesvítí?“ dumáte. Pak vám to místní vysvětlí. Tady přeci bývá fan point L'Etape, co dvakrát vyhrál zlatou v soutěži o nejlepší fanouškovské místo na trati. Tady si cyklisté lebedili, když je do stoupání hnal kostlivec, zdravotní sestra, co naháněla strach, že šlapat pak zběsile až do cíle byla vlastně pohádka. Dvakrát tu byl hukot jako v úlu…
Teď už ale z průjezdu toho pelotonu zbyly jen omšelé a koly aut vybroušené nápisy na asfaltu. „Hobluj Filipe!“ „Dávej Kábek“ „Titán Wejwy!“
Zelená maringotka, to je Khulna kaava
A vedle toho základna, kolem které se to v vždy celé motalo. Kavárna Khulna kaava. Ukrytá v zelené maringotce. Malý prostor, ale velké dobroty.
Závodníci tehdy neměli, kdy zastavovat. Soupeři a časový limit je hnali kupředu, ale my výletníci zasloužíme po výšlapu té „velehory“ na Sýkořici přibrzdit, spočinout a porozjímat.
U šicího stroje, co se proměnil v barový stoleček. Pod slunečníkem, který povlává ve větru. U poctivé domácí malinovky. Lahodného espressa či s láskou připraveného cappuccina. Pro dámy pak klidně i perlivého prosseca. A také něčeho na posilněnou.
Jsou tu domácí dvojctihodné koláčky s tvarohovým základem. Čokoládový koláč s banánem. Pekanový s karamelovou polevou. Malinový cheesecake. Mrkvový dort. Perníčky. Zmrzlina. Pirohy plněné kozím sýrem a špenátem případně cuketou nebo zelím a tofu. Domácí nakládaný hermelín s balzamikovým chlebem či trhané vepřové maso.
„Cyklisté jsou naši výsostnou cílovou skupinou. Maringotka má atmosféru, která by jim měla dodat energii. Společně s našimi dobrotami. Klademe velký důraz na domácí produkci. Pochutiny, které nabízíme, vyrábíme sami, nebo je bereme od osvědčených lokálních výrobců se stejným akcentem na kvalitu,“ vysvětluje Markéta Malinová, majitelka kavárny.
„Všechno, co nabízíme, sami konzumujeme. Raději máme menší nabídku, ale všechno původní, žádné polotovary.“
Na výlet do Lán, na Týřov či Hamouzův statek
Zastávka v maringotce Khulna kaava je odměnou za nespočet výškových metrů, které jste zdolali nebo teprve zdoláte. Ale pozor! Do bříška jen tolik, aby ty dobroty udrželo, protože kopec bude určitě pokračovat. Ještě kousek na pláň, kde to foukne do zad a člověk má zase radost z cyklistiky, která před chvílí tolik bolela.
Na křižovatce doleva a až k lánské oboře, kde se procházejí daňci a pan prezident. Teď už Petr Pavel… Stejně jako on můžete vyrazit na procházku zámeckým parkem, prohlídku přilehlého zámeckého skleníku nebo muzea Tomáše Garriuga Masaryka.
V itineráři výletníků by určitě neměl chybět hrad Křivoklát, jeden z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých knížat a králů. V údolí pod maringotkou v obci Zbečno nepřehlédněte Hamouzův statek, roubenou stavbu se stodolou z konce šestnáctého století, kde kromě prohlídky můžete zažít ukázkové pečení chleba v černé kuchyni s chlebovou pecí.
Pro vytrvalejší cyklisty pak rozhodně stojí za návštěvu přívoz na Branově a zejména pak Pamětní síň Oty Pavla, spisovatele a novináře. Autora knih, které posloužily jako předloha filmům Zlatí úhoři či Smrt krásných srnců.
Naproti přes další kopec je pak dřevěná rozhledna Velká Buková, z níž je jedinečný výhled na zříceninu hradu Týřov, která může být cílem dalšího výletu. Ale ouha. Zase je to přes kopec.