Kolu propadl postupně! Výherce soutěže Vánoce v balíku začal s cyklistikou až ve čtyřiceti

Brouzdal internetovými e-shopy a hledal, kterým kolem by si udělal radost před novou sezonou. Výsledku se však nedobral... Zazvonil telefon a Pavel Havlíček zalapal po dechu. Vyhrál hlavní cenu akce Vánoce v balíku určené všem, kteří se přihlásili v první vlně registrací do druhého ročníku L’Etape Czech Republic by Tour de France.

„Nemohl jsem uvěřit. Třikrát jsem se ptal, jestli nejde o nějaký žert. A stejně jsem pak všechno ještě kontroloval na internetu,“ vzpomíná cyklistický nadšenec na dobu těsně před Štědrým dnem.

Hlavní cena v podobě bicyklu za sto tisíc korun bude na správné adrese. Cyklista z Berouna totiž během loňské sezony v sedle kola absolvoval šestnáct tisíc kilometrů. „Šlo o jednu z výzev, které jsem si dal,“ vypravuje šťastný výherce.

„Chtěl jsem během roku zvládnout padesát stokilometrových jízd. Přál jsem si ujet třístovku, nastoupat během jediné jízdy přes tři tisíce metrů a ujet minimálně patnáct tisíc kilometrů. Splnil jsem všechno,“ říká hrdě berounský cyklista.

Aby bylo jasno. Těch stovek zvládl Pavel Havlíček šedesát! Celkový nájezd překročil o tisícovku a poslední červencový den „polkl“ i neuvěřitelnou porci tří set kilometrů během jediného dne s obdivuhodným průměrem 27,6 kilometrů v hodině! „Já jsem spíše vytrvalostní typ. Baví mě jezdit dálky. Vyjet si prostě jen tak na čtyři nebo pět hodin,“ krčí rameny.

Paradox je, že do čtyřiceti let kolo nepoužíval. „Od šesti let jsem hrál fotbal. Jenže jsem musel přestat kvůli kolenům. Měl jsem bolesti. Hrál jsem hodinu, a pak jsem čtrnáct dnů nebyl schopný vylézt do schodů,“ vzpomíná Havlíček.

Švagr jej přivedl k cyklistice. „Nejprve jsem si koupil horské kolo a prožil na něm první sezonu.“ Nešlo o „lásku“ k zbláznění. Spíše budování „vztahu“ na pevných základech.

„Důležité bylo, že jsem si kolo neotrávil hned první jízdou. Nebylo to moc intenzivní, takové postupné. Však jsem také měl z fotbalu nohy trénované spíše na sílu, jezdil jsem těžší převody. Teď jezdím lehčí, kadenčně,“ popisuje proměnu Havlíček.

Navíc si během druhé sezony v sedle koupil silniční kolo. „První tři roky jsem najel dva tři tisíce za rok. Ale pak mě kolo úplně pohltilo. Další sezonu jsem dal osm, pak jsem skočil na dvanáct,“ líčí Havlíček, že s pořízením stroje pro královskou disciplínu v podobně silnice propukla láska k cyklistice naplno.

„Během zimy preferuji horské kolo, ale stejně jezdím převážně po silnici. Občas po biku sáhnu při jízdách se švagrem nebo kamarády, když míříme do terénu. Ale jinak devadesát procent času trávím na silničce. Už brzy na jaře se snažím vybírat trasy tak, abych brázdil cesty první třídy, které bývají uklizené od zimního posypu. Však jsem také loni najel na silničce čtrnáct ze šestnácti tisíc,“ přiznává muž, který se do sedla vyhoupne průměrně pětkrát do týdne.

„Děti mám odrostlé. A žena je neuvěřitelně tolerantní,“ vyzdvihuje, že má doma dokonalé zázemí. „Potřebuji kolo jako odreagování od práce. Řídím kolektiv lidí. A cyklistika je pro mě ideální způsob, jak si vyčistit hlavu. Sedmdesát osmdesát kilometrů pro radost,“ rozplývá se při vzpomínce na letní jízdy, kdy je dlouho vidět.

Většinu absolvuje sám. „Někdy dám stovku takříkajíc na jeden nádech, jindy se trápím. Hlavně mě baví jen tak se kochat krajinou,“ popisuje sportovec, který nejčastěji vyráží z Berouna směr Rokycany. „Záleží, na jaký typ jízdy mám náladu. Pokud si chci dát do těla, volím výlet směrem na Křivoklát.“

Právě silnice v blízkosti jednoho z nejznámějších českých hradů budou 11. června dějištěm druhého ročníku L’Etape Czech Republic by Tour de France. „Spoustu úseků mám projetých. Ale jsou tam i segmenty, které jsem nikdy nejel,“ promítá si před očima trasu Pavel Havlíček.

„Hned jak bude lepší počasí, vyrazím si celý okruh projet,“ plánuje. „První ročník L’Etape jsem neabsolvoval. Ale od všech známých jsem dostal jen samé skvělé reference. Takže jakmile se spustila registrace na druhý ročník, okamžitě jsem se přihlásil a už se nemůžu dočkat startu,“ popisuje.

Na novém stroji plánuje najet během sezony dvacet tisíc kilometrů. A přejít ze švihů s trojciferným nájezdem začínajících jedničkou k těm, které budou mít v první kolonce dvojku. „Hlavní je ale zdraví. Aby kolo člověka bavilo a přinášelo mu radost.“