Report ze soustředka na Mallorce
"Mallorca se Štybym"
Tak zněla lákavá nabídka pro všechny členy Bootcampu. V době mrazivých českých dnů dostali sportovní nadšenci možnost odletět do cyklistického ráje na Mallorcu a užít si nádherné počasí, profesionální péči i nevšední setkání. V čele se Zdeňkem Štybarem, včetně exkluzivní příležitosti nahlédnout pod pokličku jeho přípravy.
Mallorca je druhým Zdeňkovým domovem. Ostrov disponuje ideálním, a především stabilním počasím pro cyklistiku, členitý povrch nabízí jakýkoliv druh tréninku či tratí. Kouzelným bonusem jsou nádherné výhledy, všudypřítomné kostely, katedrály a uličky malebných náměstíček jednotlivých vesnic a měst.
Naše skupina pod křídly L‘Etape čítala šest členů včetně trenéra. Nejeli jsme nahánět DRILL DRIVE, ale naopak cílem byl CHILL. Jinými slovy jsme vyrazili za pohodou na silničním kole. Kdo předpokládal, že na Mallorce sejde skupina plná ambiciózních závodníků nahánějících Zdeňka Štybara v kopcích, byl by zklamaný.
V naší partě byli pohodáři najíždějící ročně v průměru pět tisíc kilometrů. Nadšení fanoušci cyklistiky, kteří si přijeli odpočinout, nabrat základní vytrvalost, něco se dozvědět, naučit a v neposlední řadě se také v nelehké době zasmát.
Hned v úvodu byly na programu zátěžové testy laktátové křivky na ergometru, kdy se každý dozvěděl, v jaké aktuální kondici se nachází, jaké má parametry, kde může přidat a kde naopak brzdit, aby neuvařil své motory. Po poměrně náročných a poctivých testech se skupina vydala odpočinkovým tempem na jihovýchodního pobřeží ostrova, nechyběla návštěva modré zátoky Cala Pi. Po večeři se na hotelový bar stavil na seznámení Zdeněk Štybar.
Následující den nás hned od startu jízdy doprovázel Štyby, který si potřeboval vytočit nohy z předchozího dne, kdy absolvoval 250 kilometrů přes celý ostrov. Šampion vedl skupinu v uvolněném tempu, jeli jsme hezky srovnaní ve dvojičkách za sebou, a tak se vedle Zdeňka několikrát protočil každý z účastníků. Téma rozhovorů bylo na každém, Štyby se ukázal jako skvělý společník, vypravěč i motivátor. Večer se Zdeněk opět zastavil na hotelu, kde vedle exkluzivního rozhovoru chystanému pro tyto stránky zasedl s klukama k debatě o samotném tréninku.
Kdo měl chuť, mohl ráno využít ochlazovací bazének na nastartování metabolismu a lepší prokrvení. Vedlejším efektem tohoto doplňku byla každopádně větší chuť na snídani.
Třetí den prvního bloku, který byl zaměřen na zapracování a vybudování základní vytrvalosti, jsme se přehoupli opět pohodovým tempem ke 150 kilometrům a zdolaným cílem byl posvátný kopeček Sant Salvador. Kluci dostali na kopci od trenéra pohledovou instruktáž, kde jsme byli, kam pojedeme a co nás čeká v druhém kopcovitém bloku.
V den volna je potřeba orazit, ale kolikrát je lepší aspoň lehce protočit nohy. Skupina tak vyrazila "v civilu" po pobřeží do 11 kilometrů vzdáleného hlavního města Palma. Hned v prvních minutách pobytu vás zde uchvátí pohled na gigantickou katedrálu Panny Marie, která lemuje historickou část centra. Odpolední spánek po návratu z výletu pomohl odplavit toxiny ze svalů. Komu to bylo málo, mohl skočit do hotelového vyhřívaného bazénu či se protáhnout ve fitness.
Po první části tak všichni končili odpočatí a s 350 najetými kilometry. Čekala nás výzva v podobě cesty do hor.
První etapa vedla přímo do srdce hor. Celá skupina je projela beze ztráty a všichni si užívali úchvatné pohledy na gigantické masy hor či historické náměstíčko v Solleru, kam jezdí úzkokolejka s turisty z hlavního města. Nastoupali jsme takřka 2000 výškových metrů a užili si nekonečné jezdivé serpentiny, dlouhý temný tunel na úpatí hory či jezera ležící v nejvyšším sedle mallorských hor. Prostředí pomáhá tomu, aby se i do kopců jezdilo s chutí a úsměvem.
Druhá horská trasa nás zavedla na západní pobřeží ostrova, které je více příkré, vyšší a nabízí zase úplně jiné výhledy na okolí. Nekonečná houpačka nahoru a dolů po útesu táhnoucím se přes půl ostrova ve výšce kolem 150 metrů vám zajišťuje vzrušující výhled po celou dobu jízdy.
Závěrečný tréninkový den patřil dobytí ostrova neboli zdolání majáku Cap de Formentor. Ten se nachází na nejsevernější straně ostrova, nejdál od našeho hotelu. Jednalo se o jízdu sto kilometrů tam a sto kilometrů zpět. Téměř pro celou skupinu bylo 200 kilometrů výzvou a novým osobákem. To vše pod dohledem trenéra, který věděl, že tréninková zátěž proběhla dle nastavení a nějaká ta síla ještě v nohách zůstala. Dřívější start pro zajištění dostatečné časové rezervy, bezproblémové překonání rovinaté trasy ostrova a rychlý příjezd k přístavnímu městečku Port de Pollenca. Pak už na skupinu čekal závěrečný 20kilometrový horský výběžek a úchvatný cíl v podobě majáku. Fotka, kávička, houska a hurá zpět.
Poslední štace přes ostrov a zpět trvala 7,5 hodiny a samozřejmě stála za to. Výhledy, zážitkem i pocitem překonání osobních limitů.
Závěr trenéra
Celou akci jsem si s klukama neskutečně užil, byli to bojovníci. Zároveň měli zájem spoustu věcí vidět, tudíž to nebyly pouze rychlé pauzy, během kterých do sebe závoďák kopne espresso a jede dál. Hodně jsme se nasmáli, nakafíčkovali, padlo i pár čokoládových croissantů.
Každopádně bych všechny rád pochválil za neskutečný progres, co se týče jízdy v balíku. Vím, že většina neměla vůbec zkušenost s rychlou jízdou zatáčkami ve skupině, kdy máte stále někoho vedle sebe, před a za sebou. A to je moment, kdy se musíte naučit zásady a pravidla balíku – nejedete za sebe, ale za celou skupinu a o tom silniční cyklistika je. To chceme všem ukázat. Když srovnám první vyjížďku s těmi posledními, těší mě, jak kluci celý princip balíku pochopili a sami ho více využívali, ať už pro svou úsporu energie nebo pro bezpečnost celé skupiny, která jede třeba přes 60 km/h zatáčkami z kopce. Je to samozřejmě stěžejní záležitost pro samotný závod, který všichni pojedete v červnu. Věřím, že kluci budou v balíku jako doma a budou se moci už jen soustředit na svůj výkon.
Dále jsme do hloubky odkryli zásady přípravy – trénink před sezonou, regenerace, stravování a samotná skladba tréninků. Přestože kluci berou kolo především jako odreagování a hobby po práci, došli k závěru, že čas, který tráví cyklistikou, odteď chtějí trávit efektivněji. Mám radost, že minimálně začnou používat ukazatel tepové frekvence během jízdy, budou víc poslouchat své tělo a snažit se aplikovat zaměření samotných tréninků. I když čas na kole stráví stejný, rozhodně se zlepší.
Ohlasy účastníků
"Jízdy ve skupině mě přesvědčila, jakou má balík sílu a jak v balíku můžete efektivně spořit síly, když skupina spolupracuje. Na Špici se člověk cítí jako větší profík s odpovědností za celou skupinu." Pavel, České Budějovice
"Celé soustředění mi přineslo velké množství zkušeností a podnětů, jak efektivněji trénovat. Velice rád se zúčastním nadcházejících akcí Bootcampu." David, Praha