Rozhovor Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR s Danielem Turkem

Jeden z našich hlavních partnerů Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR vyzpovídala elitního cyklistu Daniela Turka. Co zajímavého na sebe prozradil a jak se připravuje na závod  L´Etape Czech Republic by Tour de France? 

Blíží se akce L'Etape Czech Republic by Tour de France, které se zúčastníte. Čím je pro vás tenhle závod zajímavý?

Cyklistická akce téhle velikosti v Česku ještě nebyla. Je to velká společenská akce. A je to pro mě i forma zábavy. Já jsem teď nově pražák, a když jsem viděl trasu přes Prahu, kde budou všude uzavírky, tak bude zajímavé si některá ta místa projet.

Může vás to něčím překvapit, “městská” etapa přes Prahu?

Ani ne, je to víceméně stejné, jako při závodě. V podstatě skoro všechny starty, a tak ze dvou třetin dojezdy závodů, jsou ve městech. Lidi, co silničních závodů jezdí hodně, jsou na to zvyklí. Spíš to bude méně známé pro ty, co jezdí závody na horských kolech. Tam starty bývají mimo město. Kdy je to pro všechny jednodušší, od parkování až po uzavírky. 

Máte nějakou speciální přípravu, abyste byl během závodu psychicky v pohodě?

Já jezdím hodně závodů. A když člověk závodí každý týden, tak už je v klidu. Když má někdo jeden závod za rok, tak chápu, že tam bude nějaká nervozita. Pro toho je dobré najít si dopředu informace ohledně jízdy v pelotonu. Když na to člověk není zvyklý, tak z toho asi může mít největší stres. I proto je dobré, že bude v L´Etape Czech cca prvních 5 kilometrů tzv. neutrální start. Ten se dělá i na velkých závodech, aby se hned po startu naplno nezávodilo. Když se startuje ve městě, tak se jede třicítkou cca pět kilometrů neutrál. Dojede se za město, tam se to odmávne a začne se závodit naplno. Představte si na nějakém náměstí, kde by se to odstartovalo naplno, to by nepřineslo nic dobrého.

Jak relaxujete po náročném závodu?

Každý si musí najít to své, ale pokud mám poradit obecně, tak je dobré dát si v cíli něco sladkého, plechovku koly například. A za pět minut začít popíjet nějaký proteinový nápoj, aby tam bylo alespoň 30 gramů bílkovin. A pak už se normálně najíst. Když je k tomu prostor, tak je výborné, dát si k tomu nějaký strečink. Ale to můžete klidně i večer. Když se dojede do cíle, tak se tam pořád něco bude dít, lidí spousta a někde se tam protahovat, je takový divný. Já třeba, když přijedu z tréninku, tak než se mi uvaří oběd, protáhnu se a mám pak klid. Já jsem celkem v klidu. Jak už jsem říkal, je to o zvyku. Lidi, co jsou zvyklí závodit, zůstávají víceméně v pohodě. Samozřejmě ti, co to pojedou poprvé v životě, budou v cíli za prvé rádi, že to dojeli a taky budou napumpovaní energií a endorfínama. Takže v tuhle chvíli budou sice fyzicky vyčerpaní, ale úplně psychicky unavení nebudou. To nejspíš přijde večer.

Co je pro vrcholového cyklistu zdravou stravou?

Dá se na to odpovědět z druhé strany. Stačí, když se člověk vyhne tomu nejhoršímu. Což myslím všichni vědí, co je. Přeslazené nápoje, sladkosti a smažené věci. Všichni to vědí, ale hůř se to dodržuje. A když už člověk zvládne vyhnout se těmhle věcem, tak se dá podle mě říct, že víceméně jí zdravě.

Číhá na nadšeného amatérského cyklistu, kromě úrazů, nějaké zdravotní nebezpečí? Může si přivodit nějaké trvalejší zdravotní problémy?

To závisí na tom, kolik toho kdo najezdí. Když najezdí dvě hodiny týdně, tak bych se toho úplně nebál. Ale když už je toho ježdění víc, tak už je důležité, jak je nastavený posed na kole, aby z toho nebolela záda a kolena. Poměrně často potkávám lidi, že na kole sedí nízko. Jednak se jim jede hůř a pak to může přinést bolesti. Tím že sedí nízko, tak nevyužívají dobře svaly, jedou pomaleji a přitom je to stojí víc sil a víc zatěžují celé tělo.

Proč byste doporučil cyklistiku, pokud chce někdo žít zdravým životním stylem?

U cyklistiky například oproti běhání sice potřebujete víc “materiálu”, ale má to výhodu. Když budete rok běhat třeba hodinu denně, tak se pořád nedostanete dál než dejme tomu pět kilometrů od baráku. Na kole se dosah samozřejmě podstatně rozšíří. Člověk hezky pozná místo kde žije. Občas máte technicky náročnější úseky. Je to furt jiný.

Jel jste někdy na dnes tak oblíbeném elektrokole?

Zkoušel jsem to. Je to … zajímavé. Samozřejmě lidi na elektrokole potkávám. Vidím z dálky někoho na kole, že na tom jinak sedí, pohybuje se rychleji. Ale já jsem za tu technologii strašně rád. Pro lidi, co nejsou tak úplně výkonní je to skvělé. Byli schopni ujet dejme tomu 40 kilometrů a už z toho byli unavení, protože jeden kopec jim zabral půl hodiny a už jen to je unavilo (což chápu, já to mám stejně), a s elektrokolem oni kopec vyjedou víceméně, jak kdyby jeli po rovině. A díky tomu si ten výlet udělají delší a hezčí. Můžou si zajet do hor, podívat se po hřebenech, což by s normálním kolem bylo o hodně náročnější.  Je to i lepší pro jejich zdraví. Včetně psychické pohody, protože jim ten kopec nevadí.

A máte vy při závodu možnost kochat se krajinou?

Občas to jde. Když jsem byl na severu Norska, tak se nešlo nedívat. Ale samozřejmě jsou úseky, kde i když jste na sebehezčím, sebezajímavějším místě, ale zrovna se “závodí”, tak čas nemáte. Pak jsou zase chvíle, kdy se tzv. nic neděje, tak to pak tu možnost mám. Ale je potřeba pořád si hlídat závodníka před sebou a znát situaci v pelotonu, aby nevznikla chyba.

Připravujete se na L´Etape Czech Republic jako na normální závod?

Já mám závody jednou, dvakrát týdně, tak potom tou přípravou je vlastně další závod. Měl jsem třeba rok, kdy jsem měl devadesát závodů. Mám tenhle týden jeden závod v Brně, další týden mám čtyři závody za sebou. Když to vztáhnu přímo na sebe, tak bych řekl, že pro mě to bude tréninkový závod.

Zkuste odhadnout, jak bude L´Etape Czech Republic probíhat.

Myslím, že se to roztrhá v první půlhodině. Pak se sjede dolů první kopec, který je trochu technický, přijde další pětiminutový kopec a tím myslím už bude závod docela nadělený, kdy každý bude v nějaké své výkonnostní skupince. Uvidíme. Já osobně vím tak o pěti až deseti lidech, kteří se vyloženě snaží natrénovat s tím, že tahle L´Etape Czech bude jejich letošní vrchol. Já jsem jim dával nějaké tipy, co a jak dělat, hlavně ten poslední týden, aby byli ready a nepřijeli na start unavení. 

Tak to nám prosím dejte tip i pro ostatní nadšené cyklisty, kteří se zúčastní.

Pokud chce člověk jet tu dlouhou trasu, tak by bylo vhodné, dát si dva dny volno, odpočinout si, třetí den se tzv. rozjet, tedy dvě hodiny se projet a tak třeba dvakrát na dvě minuty si zrychlit a čtvrtý den jít závodit.